Pokud jste někdy zkoušeli vysvětlit princip fungování myofasciálních řetězců na základě klasické biomechaniky, mohli jste nabýt dojmu, že není tak úplně dostatečný.
Termín tensegrity (z angl. slov tension - napětí & integrity - celistvost), které poprvé použil ve své práci k označení svých objektů architekt a matematik R.Buckminster Fuller, označuje objekt, kde tvar a struktura jsou zajišťovány uzavřenou sítí napětí, kdy každý pohyb ovlivňuje objekt jako celek skrze působení sil přednášejících se prostřednictvím spojených částí.
V 70 letech ortoped a chirurg Steven Levin, hledal způsob jak vysvětlit úkazy se kterými se setkával u pacientů na operačních sálech , které byly právě v rozporu s tradičním vysvětlením biomechaniky. Logickým vysvětlením byly právě zákonitosti tensegrity.
Aby oddělit své vědecké poznatky od technické stránky vědy, změnil pro svoje účely tento výraz na biotensegrity. Stejně tak jako architektonické stavby na principech tensegračního modelu, myofasciální řetězce utvářejí neustále napjatou síť v propojení s dalšími strukturami (orgány,kosti, nervy, ....).
Tento systém, je velice citlivý, jestliže dojde ke změně na jednom místě, tato aktivita je přes zmíněné řetězce přenášena na jiné mnohem vzdálenější oblasti od vzniku dysfunkce dané struktury.
Text: Renata Dębicka (web)
Foto: Renata Dębicka, vlastní archiv